Nejdřív se k nám dostala informace o parketách na jednom zámečku, které se prý už vůbec nedají opravit. A protože se jednalo o parkety staré více než sto let, jeli jsme se na ně podívat.
Vila Hanse Budischowského nebo také zámeček v Borovině
Nejdřív se k nám dostala informace o parketách na jednom zámečku, které se prý už vůbec nedají opravit. A protože se jednalo o parkety staré více než sto let, jeli jsme se na ně podívat.
PŮVODNÍ STAV PARKET
Majitel zámečku nás zavedl do prvního patra vily a ukázal nám velkou místnost ve tvaru “L”, kde na podlaze byly zčásti zámecké pakety, zčásti vlysy položené do stromečku, dřevotřískové desky a nebo zde vrchní vrstva chyběla úplně. Na podlaze byly v průběhu let na parkety přitloukány a lepeny koberce a jiné krytiny, byly zde příčky, které byly později vybourány a kromě zbytků lepidla byly na podlaze pozůstatky zednických prací. Čtvercové zámecké dvouvrstvé parkety měly ve velké míře odlepené, poškozené nebo zcela chybějící kousky nášlapné švartny. A vlysy byly celé šedivé pokryté vrstvou špíny, malty a lepidla. Celkem pochopitelně parkety nevypadaly příliš reprezentativně.
OPRAVA ZÁMECKÝCH PARKET
Příprava oprav
S ohledem na rozsah plánovaných oprav na dvouvrstvých dubových parketách jsme se rozhodli je demontovat a odvézt do dílny. Předtím jsme zadokumentovali stávající stav i umístění a zpracovali pasport parket. Zámecké parkety jsme označili a demontovali. Vlysy jsme se rozhodli nechat na místě, protože nebyly tak poškozené jako čtvercové parkety. Museli jsme opravit celkem 136 kusů zámeckých parket a vyrobit 24 kusů replik.
Popis parkety
Zámecké parkety mají dvouvrstvou konstrukci a čtvercový tvar. Vrstvená parketa se skládá ze spodní nosné desky v tloušťce 20 mm a horní nášlapné vrstvy, švarny o tloušťce 8 mm. Spodní deska je složená z vedle sebe položených a slepených obdélníkových dílců ze smrku a na čelech je spojena vloženým perem k příčnému dílci, který uzavírá čela. Horní vrstva je složena z 24 dílků z dubu a je na nosnou vrstvu naklížena živočišným klihem. Parketa je opatřena drážkou ze všech čtyř stran, do které se při pokládce vkládá pero pod úhlem 45°.
V parketářské dílně
Nejdříve jsme ze všech parket odstranili hrubé nečistoty a roztřídili je podle typu poškození. K opravám jsme přistupovali s maximálním respektem a snažili se zachovat, co nejvíce původního materiálu. Vzhledem ke značnému znečištění parket byla špína i pod nášlapnou vrstvou a nebylo možné uvolněné dílky pouze podlepit, ale bylo nutné je demontovat, poté očistit podklad, zdeformované díly narovnat a znovu podlepit a sklížit. Na doplnění chybějící dílků nášlapné vrstvy jsme použili části z rozebraných extrémně poškozených parket, případně dobový materiál. K lepení jsme používali vlastní směs kožního a kostního klihu.
Pokládka parket
Zámecké parkety se pokládaly podle předem vytvořeného výkresu na původní prkenný podklad. Místo hřebíků jsme použili vruty na volno tak, abychom nepoškodili drážky, zároveň abychom zachovali reverzibilní systém pokládky a také s ohledem na část původně položených vlysů a bordur. Aby parkety v ploše nebyly kombinované ze starých a nových, rozhodli jsme se přední část pokoje doplnit původními parketami a v zadní části vytvořit obdélník z ručně vyrobených replik se stejným vzorem, ale z nového materiálu. V části plochy mezi vlysy do stromečku a zámeckými parketami jsme vytvořili borduru složenou z dubových přířezů. Vytvořila se tak iluze dvou pokojů, které zde původně byly a dělila je průchozí vestavěná skříň podle návrhu architekta.
Povrchová úprava
Po položení opravených zámeckých parket, replik, vlysů a bordur jsme celou plochu vyčistili a odstranili jsme tak letité nánosy špíny, zbytků lepidla a malty zejména v části s vlysy a dočistili jsme zámecké parkety. Na úpravu struktury povrchu byly použity speciální kartáče. Jako finální povrchovou úpravu jsme na parkety aplikovali parketový vosk. Rozdíl před a po opravách je viditelný na první pohled.
HISTORIE ZÁMEČKU
Rodinnou vilu v Borovině nechal postavit v letech 1914 až 1915 továrník Hans Budischowsky. Majitel tehdejší největší třebíčské továrny na obuv Carl Budischowsky und Söhne zadal projekt pražskému architektovi židovského původu, rodákovi z Kroměříže Maxovi Spielmannovi. Ten ji navrh jako zámeček v neobarokním slohu. V přízemí se vstupní halou a točitým schodištěm byly umístěny reprezentativní prostory, jako hudební salónek, jídelna, zimní zahrada nebo pánský pokoj. Patro sloužilo k privátním účelům a byly zde ložnice, dětské pokoje, pokoje pro hosty a koupelna.
V roce 1931 vilu koupil Josef František Waldstein-Wartenberg a sloužila jako rodové sídlo. V druhé polovině května 1945 se ale rodina musela v rámci Benešových dekretů vystěhovat a vila byla zestátněna. V průběhu let sloužila různým účelům, například jako dívčí internát až pro 80 učnic. Na konci sedmdesátých let byl zrušen internát a proběhla přestavba, kdy se bouraly některé příčky v prvním patře, aby zde mohla borovinská továrna zřídit muzeum obuvi. V roce 2001 zámeček i skoro pětihektarový pozemek koupil v dražbě soukromý majitel. Do vily majitel zavedl plyn a přistavěl koupelny. Některé původní prvky jako štuková výzdoba, obložení stěn, dveře a okna a v neposlední řadě parkety se dochovaly a ještě na svoji opravu čekají.
Michaela Reichlová
René Caran